Pro známý

Devítka

1:V zrcadle kC#aluží prohlížím svůj svět,
déšť nechám stF#7ékat tiše po vlasech,
za límec pAodzim mi ukládHá svý vyznánC#í
a jak ty stromy k ránu na duši led
v kabátě zvF#7yků a čekání,
až něčí těžká bAota prorazí tu námrazu
šedivejch Huspěchanejch let.
R:A my budem zas (budem zase) hrC#át jen tak pro všechny svý znFmámý,
zase budem vD#mítat slunce na stránF#ích našich známejch hC#orG#7,
ze života dC#áme šít frak pro ztracený flFmámy
a bílý místa, cD#mo nám rostou na skránF#ích,
překryjem kG#7ouřem z cigaret.
2:Na cívce osudu se točí film,
kterej už každej z nás dobře zná,
defilé vteřin, hodin a dní, co jsou dávno pryč,
a stejně věřím, že se jedenkrát
sejdem zas nahoře, zas na pár dní,
a léta v tváři napsaný nám smaže noc,
co přejde, až my budem chtít.
R:+ a budem zase hrF#át jen tC#ak ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:29:21.101+00:00
Výsledky hledání: